VÝŽIVA BŘEZÍCH KLISEN

19. května 2008 v 18:37 | konik♥ |  vse o psech a konich
V průběhu reprodukčního cyklu se výrazně mění živinové požadavky klisen. Přímá potřeba živin je řízena stářím plodu a fází laktace. Na výživě matky je závislý i správný vývin plodu a později již narozeného hříběte.

VÝŽIVA BŘEZÍCH KLISEN
V první třetině březosti má plod velmi malé požadavky na přísun živin, a proto je zcela zbytečné, ne-li přímo škodlivé, dotovat krmnou dávku nadměrným množstvím koncentrovaného jadrného krmiva. Krmná dávka s vysokým obsahem bílkovin může v tomto období naopak způsobit řadu závažných zdravotních problémů klisny (překyselení organizmu, potíže pohybového aparátu i snížení
obranyschopnosti organizmu) a ohrozit vývoj hříběte. Velikost krmné dávky by se měla řídit především tělesnou kondicí klisny. Orientační celkové množství krmiva v sušině by se mělo pohybovat v rozmezí 1,5 - 2 % hmotnosti matky. Nejvhodnější krmiva pro tuto kategorii jsou dobrá pastva a kvalitní seno. Přídavek minerálních látek by měl být vyvážený ke vztahu ke kvalitě objemného krmiva. Další doplňky jako vitamíny a stopové prvky nejsou v případě dostatečného množství kvalitní píce nutné.

V druhé třetině březosti již dochází k většímu hmotnostnímu přírůstku hříběte, a proto je nutné zvýšit přísun základních živin a minerálních látek. Do krmné dávky proto zařadíme i vhodné jadrné krmivo. V tomto stádiu odpovídá celková hmotnost sušiny krmné dávky asi 2 - 2,5 % hmotnosti klisny. Z minerálních látek je nutné věnovat pozornost vápníku, fosforu, sodíku, hořčíku, mědi, zinku, manganu a selenu. Obvzláště selen je nezbytný již v nitroděložním vývoji hříbat. Protože selen přechází přes placentu můžeme obohacením krmné dávky klisny předcházet jeho nedostatku u hříbat, který se u novorozených jedinců projevuje svalovou slabostí, ataxií, zdánlivými obrnami, ulehnutím a nechutí nebo nemožností sát z vemene matky.

Od devátého měsíce březosti klisny vykazují nárůst nutričních požadavků. Charakteristické pro toto období je zvýšená využitelnost živin z krmné dávky a vyšší schopnost ukládat živiny do plodu a do tkání, které později využívá v první fázi laktace na tvorbu mléka. Zároveň však v tomto období stoupá potřeba stravitelné energie až o 12 %. Zvyšování zastoupení koncentrovaných krmiv je proto samozřejmostí, ale na druhou stranu nadbytečný přísun živin vede k přílišnému zvýšení tělesné hmotnosti matky a ukládání tukových zásob, což způsobuje mimo jiné poruchy kardiovaskulárního a pohybového aparátu a porodní a poporodní komplikace. Podíl koncentrovaných krmiv by měl v tomto období vzrůstat průměrně o 10 % za měsíc. Velmi důležité v tomto období je dbát na kvalitu bílkovin. Nezbytné je zastoupení všech esenciálních aminokyselin ve vyváženém poměru.

V poslední třetině březosti výrazně vzrůstá potřeba minerálních látek. Nezbytný je především dostatečný a vyvážený přísun minerálních látek podílejících se na výživě a stavbě kosterní soustavy koně tj. vápníku, fosforu a hořčíku. Je-li v tomto období výživa klisny v některém z těchto faktorů nedostatečná, dochází k poškozování tkání jejího těla a k nedostatečné výživě skeletu hříběte. Následkem deficitu kostitvorných minerálních látek se může po ukončení laktace objevit odvápnění a osteoporóza skeletu klisny.

Potřeba živin, minerálních látek a vitamínů pro 600 kg vážící klisnu v osmém měsíci březosti. National Research Council
Doporučená denní dávka
Sušina9,7 kg
Stravitelná energie19,4 Mcal
Hrubý protein776,0 g
Lyzin27,2 g
Vápník24,0 g
Fosfor16,8 g
Hořčík9,0 g
Draslík30,0 g
Sodík9,7 g
Síra14,5 g
Železo485,0 mg
Zinek388,0 mg
Měď97,0 mg
Mangan388,0 mg
Iod1,0 mg
Kobalt1,0 mg
Selen1,0 mg
Vitamín A18000 IU
Vitamín D5820 IU
Vitamín E776 IU



VÝŽIVA KLISEN V LAKTACI

S výjimkou dostihových koní v těžké práci mají laktující klisny nejvyšší nutriční a minerální požadavky ze všech kategorií koní. Klisna podle plemenné příslušnosti vyprodukuje 15 - 25 l mléka denně. Tento objem mléčné produkce představuje významnou sekreci živin. Jakmile začne klisna produkovat mléko, výrazně vzroste její energetická potřeba, potřeba kvalitního proteinu, vápníku, vitamínu A a ostatních minerálních látek a vitamínů. Kojící klisna potřebuje denní příjem sušiny krmné dávky asi v množství 3 % své tělesné hmotnosti (tj. 500 kg vážící klisna potřebuje přibližně 15 kg sušiny krmiva denně). Krmná dávka musí být bohatá především na kvalitní bílkovinu, energetickou složku a kostitvorné minerální látky. Větší podíl v krmné dávce by měla zaujímat jadrná krmiva, především oves a kukuřice. Objemná píce by měla zahrnovat kvalitní seno, vhodná je i sušená vojtěška. Objemná krmiva by však neměla tvořit příliš velkou část krmné dávky, protože neposkytují dostatečné množství energie a jejich přílišný podíl neúměrně zatěžuje trávicí trakt klisny.
Energetická hodnota krmné dávky by měla být téměř dvojnásobná, než v případě klisny v ranném stádiu březosti a podíl bílkovin by měl vzrůst přibližně o 70 %. Nedostatečná výživa klisny se projevuje nižší sekrecí mléka, což se negativně projevuje na kondici a výživném stavu hříběte. Tělesná hmotnost hříběte sajícího od klisny s nedostatečně hodnotnou krmnou dávkou může být až o 20 % nižší než optimální. Během laktace také výrazně vzrůstá potřeba kostních minerálů. Mlékem ztrácí klisna značné množství vápníku - asi 20 g denně, tj. za celou dobu laktace asi 3600 g Ca ( tj. 8,8 kg uhličitanu vápenatého nebo 9,9 kg chloridu vápenatého). Jestliže nemá klisna v průběhu laktace dostatečný přísun kostitvorných minerálních látek, tj. především vápníku, fosforu a hořčíku, může v průběhu a po ukončení laktace dojít k odvápnění kostí a osteoporóze skeletu klisny. To má za následek těžké poruchy pohybového aparátu a celkového zdravotního stavu klisny. Proto by mělo být samozřejmostí tyto minerální látky dodávat prostřednictvím doplňků výživy. Pro využitelnost vápníku organizmem je velmi důležitá forma, ve které je dodáván. Nejméně výhodným zdrojem je uhličitan vápenatý nebo fosforečnan vápenatý, nejvíce rozpustný a tudíž nejvyužitelnější zdroj vápníku je chlorid vápenatý.

Z dalších minerálních látek je v období laktace důležitým mikroprvkem selen, z vitamínů především vitamín A. Velkou pozornost je třeba věnovat napájení kojící klisny. Potřeba napájecí vody se během
laktace několikanásobně zvyšuje a je nutné dbát aby jí klisna měla vždy dostatek. Vysoké nutriční požadavky přetrvávají zhruba první polovinu laktace (cca 90 dní), poté se snižují nároky na dotaci živin, zejména je vhodné snížení podílu koncentrovaných krmiv. Stejně jako u ostatních kategorií je i zde rozhodující momentální tělesná kondice klisny, podle které aktuálně regulujeme krmnou dávku.

Potřeba živin, minerálních látek a vitamínů pro 600 kg vážící klisnu v druhém měsíci laktace. National Research Council
Doporučená denní dávka
Sušina12,9 kg
Stravitelná energie33,7 Mcal
Hrubý protein1712,0 g
Lyzin59,9 g
Vápník67,2 g
Fosfor43,3 g
Hořčík13,0 g
Draslík55,0 g
Sodík12,9 g
Síra19,4 g
Železo647,0 mg
Zinek518,0 mg
Měď129,4 mg
Mangan518,0 mg
Iod1,3 mg
Kobalt1,3 mg
Selen1,3 mg
Vitamín A36000 IU
Vitamín D7767 IU
Vitamín E1036 IU
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama